Inflace v USA zpomaluje. Co to znamená pro světovou ekonomiku?

Historie inflace v USA od roku 1970

Inflace v USA se od sedmdesátých let pořádně proměnila a zanechala výraznou stopu nejen v americké peněžence. Sedmdesátá léta přinesla něco, co do té doby nikdo nečekal - stagflaci. Představte si situaci, kdy ceny letí nahoru, ale ekonomika stojí na místě. Z původních 6 % na začátku desetiletí vystřelila inflace až na šokujících 12,3 % - za což mohla především ropná krize, když arabské země zavřely kohoutky s ropou.

Konec sedmdesátých let byl ještě drsnější, inflace vyskočila na neuvěřitelných 13,3 %. To už bylo na šéfa Fedu Paula Volckera moc. Sáhl po tvrdém řešení - vyšrouboval úrokové sazby až na 20 %. Jasně, ekonomika to pořádně schytala, ale aspoň se podařilo zkrotit divokou inflaci.

Osmdesátky přinesly úlevu, hlavně díky Reaganovi a jeho slavné reaganomice. Inflace se uklidnila kolem 4 % a v devadesátkách jsme si užívali období, kdy ceny rostly jen minimálně - většinou pod 3 % ročně.

Nové tisíciletí začalo celkem v pohodě, než přišla rána v podobě finanční krize 2008-2009. Fed musel vytáhnout těžký kalibr - napumpoval do ekonomiky spoustu peněz, aby zabránil tomu nejhoršímu. Pak se roky držela inflace pod 2 % a někteří ekonomové se dokonce začali bát, že ceny by mohly začít klesat.

Pak přišel rok 2021 a s ním pořádný šok. Covid, narušené dodavatelské řetězce a štědré vládní podpory rozpoutaly cenové peklo. V roce 2022 jsme viděli inflaci vyskočit až na 9,1 % - číslo, které jsme neviděli 40 let.

Když se ohlédneme zpátky, je jasné, že zkrotit inflaci není žádná procházka růžovým sadem. I s moderními nástroji a zkušenostmi ze stagflace sedmdesátých let zůstává inflace jako nevyzpytatelný protivník, kterého musíme neustále hlídat.

Hlavní příčiny současné inflace v USA

Proč vlastně ceny v USA tak rychle rostou? Pojďme se na to podívat selským rozumem. Za vším stojí hlavně to, jak Fed během covidu zaplavil ekonomiku penězi - asi jako když přelijete kávu v překapávači. Každý to známe z vlastní peněženky - když je peněz moc, jejich hodnota klesá.

Vláda to ještě podpořila, když lidem posílala šeky na podporu. Američané měli najednou víc peněz k utrácení, což zní skvěle, ale má to háček. Je to jako když všichni v restauraci dostanou přidáno, ale kuchař může uvařit jen stejně jídel jako předtím.

A pak tu máme ten zmatek v dodávkách. Pamatujete, jak se nedalo sehnat kdeco? Od čipů do aut až po obyčejný toaletní papír. Když něčeho není dost, cena letí nahoru. Je to stejné, jako když v létě přijde krupobití a zelenina zdraží.

Na pracovním trhu to taky vře. Lidi chtějí víc peněz (a kdo by se jim divil při těch cenách), firmy musí přidat, ale pak to promítnou do cen. Je to takový začarovaný kruh.

K tomu všemu přišla energetická krize. Ropa, plyn - všechno zdražilo. A když stojí víc energie, promítne se to úplně do všeho. Od benzínu až po rohlík v pekárně.

Změnili jsme i způsob, jak utrácíme. Místo restaurací jsme nakupovali věci domů, všichni chtěli větší bydlení na home office. Trh se z toho pořád vzpamatovává.

A když všichni čekají, že bude draho, začnou se podle toho chovat. Nakupují do zásoby, firmy zvedají ceny preventivně. Připomíná to trochu paniku před sněhovou kalamitou, kdy všichni vyrazí do obchodu pro rohlíky.

Je to jako dominový efekt - jeden problém spustí druhý. Fed a vláda se to snaží řešit, ale je to složitější než vypnout tekoucí kohoutek. Některé věci se časem srovnají samy, jiné budou potřebovat víc práce.

Dopad inflace na americkou ekonomiku

Americká ekonomika si v posledních letech prochází pořádnou turbulencí. Inflace mezi lety 2021 a 2023 vyletěla na hodnoty, jaké jsme neviděli čtyřicet let - a to pořádně zamávalo s peněženkami obyčejných lidí.

Představte si běžnou rodinu v Chicagu nebo Dallasu. Kde dřív utratili za měsíční nákup 800 dolarů, tam teď nechají klidně 1100. Účty za energie? Ty vystřelily do nebes. A což teprve nájem! Není divu, že lidé začali škrtat zbytečnosti a pečlivě zvažovat každý výdaj.

V práci to začalo vřít. Zaměstnanci pochopitelně chtěli vyšší výplaty - vždyť z těch původních už sotva vyžili. Firmy musely zdražovat, aby ty vyšší mzdy utáhly, a tak se roztočila spirála, kdy jedno zdražení táhlo druhé.

A co teprve situace na realitním trhu! Hypotéky s úrokem, ze kterého běhá mráz po zádech, způsobily, že sen o vlastním bydlení se pro spoustu lidí rozplynul jako pára nad hrncem. Mladé rodiny musely zůstat v pronájmu, i když původně plánovali vlastní hnízdo.

Ani investoři to neměli jednoduché - klasické dluhopisy se proměnily v noční můru. Kdo chtěl své úspory ochránit před inflací, musel hledat jiné cesty. Zlato, nemovitosti nebo akcie stabilních firem - to byly nové hvězdy investičního nebe.

Pro malé podnikatele nastaly krušné časy. Majitelka kavárny na rohu musela zdražit kávu, dodavatel pekárny zvedl ceny mouky, účty za elektřinu rostly do závratných výšin. Některé oblíbené lokální podniky musely zavřít krám - prostě to neutáhly.

Vláda se ocitla v pasti rostoucích úroků z obřího státního dluhu. Důchodci a příjemci sociálních dávek sledovali, jak jim inflace ukrajuje z reálné hodnoty jejich příjmů, zatímco možnosti státní pomoci byly čím dál omezenější.

Inflace v USA je jako horská dráha, někdy letí nahoru jako raketa, jindy padá dolů jako kámen, ale vždy zanechá stopu v peněženkách obyčejných Američanů

Radek Novotný

Role Federálního rezervního systému v kontrole

Federální rezervní systém, zkráceně Fed, je pro americkou ekonomiku něco jako kormidelník velké lodi. Bez jeho bedlivého dohledu by se inflace mohla vymknout kontrole a způsobit pořádný průvan v peněženkách obyčejných lidí.

Představte si to jako termostat v domě - když se ekonomika přehřívá, Fed přitáhne kohoutek zvýšením úrokových sazeb. Poslední roky byly jako horská dráha - inflace vyletěla po covidu do závratných výšin, jaké jsme neviděli čtyři desetiletí. To donutilo Fed sáhnout po tvrdších opatřeních.

Je to jako balancování na laně - na jedné straně musíte zkrotit divokou inflaci, na druhé nechcete poslat lidi na pracák. Fed proto musí každý svůj krok důkladně promyslet. Když šéf Fedu promluví, trhy se třesou jako osika a každé jeho slovo se rozebírá pod lupou.

Nástroje Fedu jsou pestré jako švédský stůl. Kromě úrokových sazeb může žonglovat s nákupy státních dluhopisů nebo regulovat, kolik peněz si banky musí držet v rezervě. Po finanční krizi 2008 vytáhl Fed z rukávu trik jménem kvantitativní uvolňování - něco jako finanční první pomoc pro ekonomiku v křeči.

Spolupráce s vládou je přitom klíčová. Když vláda rozhazuje peníze plnými hrstmi, Fed musí o to víc utahovat šrouby. A v dnešním propojeném světě? Každé kýchnutí americké ekonomiky způsobí rýmu na druhém konci světa.

Je to jako dirigovat obrovský orchestr - každý nástroj musí hrát tu správnou notu ve správný čas. Jedno špatné rozhodnutí může rozladit celou ekonomickou symfonii. Proto Fed neustále sleduje každý detail, každý ekonomický ukazatel, aby udržel americkou ekonomiku v té správné melodii.

Vztah inflace k nezaměstnanosti v USA

Inflace a nezaměstnanost - dva ekonomické strašáky, které nám pořádně zamotaly hlavu. Dříve to bylo jednoduché - když jeden stoupal, druhý klesal, jako na houpačce. Ale kdo by čekal, že se tahle ekonomická rovnice tak zkomplikuje?

Ukazatel inflace USA	2022	2023
Meziroční míra inflace	8.0%	3.4%
Index spotřebitelských cen (CPI)	296.8	303.2
Základní inflace (Core)	6.3%	3.9%
Cílová hodnota FED	2.0%	2.0%

Představte si situaci ze 70. let. Amerika se najednou ocitla v pořádné kaši. Ceny letěly nahoru jako splašené a práci bylo těžké sehnat. Ekonomové si škrabali hlavy - tohle přece podle jejich učebnic nemělo být možné!

Dnešní situace připomíná spíš složitou šachovou partii. Fed (ta parta, co hlídá americkou ekonomiku) musí být pěkně ve střehu. Zvýší úroky? Firmy si půjčí míň peněz, zpomalí výrobu a někdo možná přijde o práci. Sníží je? Lidé začnou utrácet a ceny poletí nahoru.

A do toho všeho přišla digitalizace. Roboti nahrazují lidi, práce se přesouvá do cloudu a firmy můžou najmout kohokoliv odkudkoliv. Kdy jste naposledy potkali telefonistku nebo písařku? Přesně tak.

COVID-19 pak zamíchal kartami úplně novým způsobem. Peníze se tiskly ostošest, obchody se zavíraly, a když se konečně otevřely, všechno bylo dražší. Přesto práce bylo dost - divné, co?

Teď si představte ekonomy jako meteorology. Dřív stačilo podívat se na barometr, dnes potřebují satelity, supercomputery a stejně občas předpověď nevyjde. Podobně je to s předvídáním inflace a nezaměstnanosti.

Zkrátka a dobře, není to už ta jednoduchá rovnice z učebnic. Je to spíš jako vařit složité jídlo - musíte sledovat spoustu ingrediencí najednou a někdy i malá změna může ovlivnit celý výsledek. A Fed? Ten je v roli šéfkuchaře, který se snaží, aby polévka nebyla ani moc horká, ani moc studená.

Vliv americké inflace na světové trhy

Americká inflace není jen suchá ekonomická statistika - je to síla, která hýbe našimi peněženkami po celém světě. Když americká centrální banka Fed začne točit kohoutkem úrokových sazeb, účinky se přelijí do každého koutu globální ekonomiky.

Vzpomeňte si na rok 2022, kdy inflace v USA vyletěla jako raketa. Fed musel šlápnout na brzdu a zvýšit sazby tak prudce, že se to okamžitě projevilo i u nás. Silnější dolar začal drtit exportéry a menší ekonomiky se začaly potit při splácení dolarových půjček.

Není to jen o velkých číslech v novinách. Když Američané kvůli vysokým cenám přestanou utrácet, okamžitě to pocítí třeba vietnamská švadlena nebo český výrobce autodílů. A co teprve když se podíváme na ceny benzínu nebo kávy - ty se obchodují v dolarech, takže když americká měna posílí, zaplatíme víc i my.

Trhy se chovají jako nervózní koně - stačí, aby šéf Fedu Jerome Powell zamrkal, a akcie letí nahoru nebo dolů. Investoři hrají složitou šachovou partii, ve které se snaží předvídat, co udělá americká inflace příště.

Pro rozvíjející se ekonomiky je to jako jízda na horské dráze. Když Fed zvedne sazby, investoři stahují peníze do bezpečí amerických státních dluhopisů. Následky? Měny zemí jako Turecko nebo Argentina se propadají a splácení dolarových dluhů se stává noční můrou.

Naše centrální banka musí být neustále ve střehu. Je to jako balancování na laně - na jedné straně potřebujeme držet krok s Amerikou, abychom neztratili kontrolu nad inflací, na druhé straně nesmíme položit naši ekonomiku příliš tvrdými opatřeními.

Americká inflace zkrátka ukazuje, jak jsme všichni propojení v jedné velké ekonomické síti. Když kýchne Wall Street, my ostatní si musíme vzít paralen.

Prognózy vývoje inflace pro následující období

Ekonomičtí analytici a experti z Federálního rezervního systému (Fed) bedlivě sledují vývoj inflace v USA, která v posledních letech představovala významnou výzvu pro americkou ekonomiku. Současné prognózy naznačují postupné zmírňování inflačních tlaků v průběhu následujících měsíců, přičemž se očekává, že míra inflace by se měla stabilizovat kolem cílové hodnoty 2 % stanovené Fedem.

Podle nejnovějších analýz předních ekonomických institucí se předpokládá, že jádrová inflace, která nezahrnuje volatilní ceny potravin a energií, bude v následujícím období vykazovat mírný pokles. Tento trend je podporován několika klíčovými faktory, včetně zpřísněné měnové politiky Fedu a postupného uvolňování napětí v dodavatelských řetězcích. Významnou roli hraje také stabilizace cen na trhu s nemovitostmi a postupné ochlazování přehřátého pracovního trhu.

Analytici z Wall Street předpovídají, že americká ekonomika projde obdobím tzv. měkkého přistání, kdy se podaří zkrotit inflaci bez vyvolání výrazné recese. Očekává se, že Fed bude v následujícím období velmi opatrný při dalších změnách úrokových sazeb, aby nedošlo k přílišnému utlumení ekonomické aktivity. Prognózy také naznačují, že spotřebitelské ceny by měly růst pomalejším tempem, což by mělo přispět k postupnému návratu k cenové stabilitě.

Významným faktorem ovlivňujícím budoucí vývoj inflace je také globální ekonomická situace. Experti upozorňují na možná rizika spojená s geopolitickým napětím, výkyvy na komoditních trzích a potenciálními problémy v globálních dodavatelských řetězcích. Tyto externí faktory mohou významně ovlivnit inflační očekávání a skutečný vývoj cenové hladiny v USA.

Dlouhodobější prognózy naznačují, že americká ekonomika by měla v horizontu následujících dvou let dosáhnout stabilnější cenové úrovně. Klíčovou roli v tomto procesu bude hrát schopnost Fedu správně načasovat a kalibrovat své měnověpolitické nástroje. Ekonomové také zdůrazňují význam strukturálních změn v ekonomice, včetně digitalizace a automatizace, které mohou mít dlouhodobý vliv na cenovou dynamiku.

Analytici z předních investičních bank předpokládají, že inflační očekávání zůstanou v střednědobém horizontu ukotvena, což je klíčové pro udržení cenové stability. Důležitým aspektem je také vývoj mezd, který by měl podle prognóz zpomalit, aniž by došlo k výraznému nárůstu nezaměstnanosti. Tento scénář by představoval ideální výsledek pro americkou ekonomiku, kdy by se podařilo dosáhnout rovnováhy mezi cenovou stabilitou a udržitelným ekonomickým růstem.

Opatření proti vysoké inflaci v USA

V reakci na rostoucí inflační tlaky v USA přijal Federální rezervní systém (Fed) řadu významných opatření s cílem stabilizovat ekonomickou situaci. Klíčovým nástrojem se stalo postupné zvyšování úrokových sazeb, které Fed začal implementovat v březnu 2022. Toto rozhodnutí představovalo nejvýraznější sérii zvyšování sazeb za poslední desetiletí, přičemž základní úroková sazba se dostala na úroveň přesahující 5 procent.

Monetární politika Fedu se zaměřila především na omezení nadměrné poptávky a stabilizaci cenové hladiny. Zvýšené úrokové sazby vedly ke zdražení úvěrů pro domácnosti i firmy, což přirozeně zpomalilo ekonomickou aktivitu a spotřebitelské výdaje. Tento krok sice způsobil určité zpomalení ekonomického růstu, ale byl nezbytný pro dlouhodobou stabilitu americké ekonomiky.

Vedle měnové politiky byly implementovány také fiskální opatření. Administrativa prezidenta Bidena představila Inflation Reduction Act, který zahrnuje komplexní balík opatření zaměřených na snížení deficitu federálního rozpočtu a zmírnění inflačních tlaků. Tento zákon obsahuje ustanovení o snížení cen léků na předpis, investice do čisté energie a opatření ke snížení nákladů na zdravotní péči.

Fed současně zahájil proces kvantitativního utahování, při kterém dochází k postupnému snižování své rozvahy. To znamená, že centrální banka přestala nakupovat vládní dluhopisy a hypoteční cenné papíry v takovém objemu jako dříve, což přispívá ke stahování likvidity z trhu. Tento krok má za cíl omezit množství peněz v oběhu a tím pádem snížit inflační tlaky.

Důležitým aspektem protiinflačních opatření je také snaha o stabilizaci dodavatelských řetězců. Americká vláda investovala do modernizace přístavní infrastruktury a podpory domácí výroby, zejména v oblasti polovodičů a kritických surovin. Tyto kroky mají za cíl snížit závislost na zahraničních dodavatelích a minimalizovat rizika spojená s narušením dodavatelských řetězců.

V rámci boje proti inflaci došlo také k uvolnění strategických ropných rezerv, což mělo pomoci stabilizovat ceny pohonných hmot. Tento krok byl koordinován s dalšími zeměmi a měl významný psychologický efekt na trhy s energetickými komoditami. Současně byly posíleny programy sociální podpory pro nízkopříjmové skupiny obyvatel, které jsou inflací zasaženy nejvíce.

Efektivita těchto opatření se postupně projevuje ve zpomalování tempa růstu spotřebitelských cen, i když návrat k cílovým hodnotám inflace kolem 2 procent je dlouhodobým procesem. Americká ekonomika prokázala značnou odolnost vůči restriktivní měnové politice, když si navzdory vysokým úrokovým sazbám udržela relativně silný růst a nízkou nezaměstnanost.

Porovnání s inflací v jiných zemích

Americká inflace se v posledních letech stala významným ekonomickým ukazatelem, který ovlivňuje nejen domácí ekonomiku USA, ale má také značný dopad na globální finanční trhy. Ve srovnání s ostatními vyspělými ekonomikami vykazují Spojené státy americké poměrně specifický inflační vývoj. Zatímco evropské země často čelí odlišným inflačním tlakům, americká ekonomika reaguje především na domácí faktory, jako jsou monetární politika Federálního rezervního systému a fiskální opatření vlády.

V porovnání například s Evropskou unií, kde se inflace v různých členských státech může výrazně lišit, je americká inflace více konzistentní napříč jednotlivými státy. Japonsko, jako další významná světová ekonomika, naopak dlouhodobě bojuje s deflací nebo velmi nízkou inflací, což vytváří zajímavý kontrast s americkou situací. Zatímco USA v roce 2022 zaznamenaly inflaci přesahující 8%, japonská ekonomika se potýkala s inflací pouze kolem 2,5%.

Rozvojové ekonomiky, jako jsou Brazílie, Indie nebo Turecko, tradičně vykazují výrazně vyšší míru inflace než USA. Například Turecko v posledních letech čelí dvouciferné inflaci, která několikanásobně převyšuje americkou úroveň. Tento rozdíl je způsoben především odlišnou strukturou ekonomik, měnovou politikou a celkovou ekonomickou stabilitou.

Významným faktorem ovlivňujícím rozdíly v inflaci mezi USA a ostatními zeměmi je postavení amerického dolaru jako světové rezervní měny. Toto privilegované postavení umožňuje Spojeným státům větší flexibilitu v monetární politice, aniž by čelily stejným rizikům jako menší ekonomiky. Když Fed provádí expanzivní měnovou politiku, ostatní centrální banky často musí reagovat, aby zabránily přílišnému oslabení svých měn.

Čína, jako druhá největší světová ekonomika, má tradičně nižší míru inflace než USA, což je částečně způsobeno přísnou kontrolou cen a státními zásahy do ekonomiky. V roce 2023 se dokonce Čína potýkala s deflačními tlaky, zatímco USA řešily postupné snižování stále relativně vysoké inflace.

Kanadská ekonomika, která je úzce propojena s americkou, obvykle vykazuje podobné inflační trendy jako USA, ale s menší volatilitou. Tento vztah demonstruje, jak významně může americká ekonomická situace ovlivňovat její nejbližší obchodní partnery.

Austrálie a Nový Zéland, přestože jsou geograficky vzdálené, často následují podobné inflační vzorce jako USA, především kvůli globální povaze finančních trhů a obchodních vztahů. Jejich centrální banky však mají větší prostor pro nezávislou měnovou politiku díky menší provázanosti jejich ekonomik s americkým dolarem.

Mexiko, jako jižní soused USA, často zažívá vyšší inflaci než Spojené státy, což je částečně způsobeno strukturálními rozdíly v ekonomice a menší důvěrou v peso ve srovnání s dolarem. Tento rozdíl vytváří zajímavou dynamiku v rámci Severoamerické zóny volného obchodu (NAFTA, nyní USMCA).

Dopady na kupní sílu amerických spotřebitelů

Rostoucí inflace v USA má významný dopad na kupní sílu amerických spotřebitelů, což se projevuje v mnoha aspektech každodenního života. Průměrná americká domácnost nyní čelí výraznému nárůstu životních nákladů, přičemž nejvíce jsou zasaženy základní potřeby jako potraviny, bydlení a energie. Tento ekonomický tlak způsobuje, že mnoho Američanů musí přehodnotit své výdajové návyky a často omezovat i běžnou spotřebu.

Významným faktorem je zejména růst cen potravin, který v některých kategoriích dosahuje dvouciferných hodnot. Spotřebitelé jsou nuceni hledat levnější alternativy, nakupovat ve slevách a omezovat nákupy prémiových produktů. Rostoucí náklady na bydlení, včetně nájemného a hypotečních splátek, představují další významnou zátěž pro rodinné rozpočty. Mnoho mladých Američanů odkládá koupi vlastního bydlení nebo se stěhuje do levnějších lokalit.

Situace má také značný dopad na úspory domácností. Reálná hodnota úspor se snižuje, což znamená, že peníze uložené na běžných účtech nebo v konzervativních investičních nástrojích ztrácejí svou kupní sílu. Tento jev nutí mnoho Američanů hledat alternativní způsoby investování, často s vyšším rizikem, ve snaze ochránit hodnotu svých úspor před inflací.

Pracující Američané zaznamenávají, že jejich mzdy, i když nominálně rostou, reálně ztrácejí hodnotu. Mnoho zaměstnanců proto hledá dodatečné zdroje příjmů nebo mění zaměstnání ve snaze získat lepší platové podmínky. Vzniká tak specifická situace na pracovním trhu, kde zaměstnanci mají silnější vyjednávací pozici ohledně platů, což však může dále přispívat k inflačním tlakům.

Změny ve spotřebitelském chování se projevují i v oblasti volnočasových aktivit a luxusního zboží. Američané více zvažují své výdaje na zábavu, cestování a zbytné zboží. Retailers zaznamenávají změny v nákupních vzorcích, kdy spotřebitelé častěji vyhledávají slevy, používají kupóny a nakupují privátní značky. Tento trend má významný dopad na maloobchodní sektor a nutí prodejce přizpůsobovat své strategie.

Ekonomické dopady se projevují i v oblasti spoření na důchod a dlouhodobého finančního plánování. Mnoho Američanů je nuceno přehodnotit své důchodové strategie a investiční portfolia. Mladší generace často odkládá důležitá životní rozhodnutí, jako je založení rodiny nebo koupě nemovitosti, což může mít dlouhodobé společenské důsledky.

Rostoucí náklady na zdravotní péči a vzdělání představují další významnou zátěž pro americké domácnosti. Mnoho rodin musí činit obtížná rozhodnutí ohledně zdravotního pojištění nebo financování vysokoškolského vzdělání svých dětí. Tyto faktory přispívají k rostoucí ekonomické nejistotě a stresu v americké společnosti.